Category Archives: články

Několik vět o lékařské etice

Odborné znalosti se šíří v medicíně velkou rychlostí, zvláště nechybí-li peníze a technika. Změna chování lékařů a zdravotnického personálu vůči pacientům probíhala – a částečně ještě probíhá – mnohem pomaleji.

Před dvaceti lety, když Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové začínal se vzděláváním mladých lékařů v prestižních nemocnicích USA a Kanady (později rovněž ve Francii a Rakousku), zdálo se, že lékaři v prostředí nesocialistického zdravotnictví automaticky převezmou i principy etického chování, které – jak jsme věděli – jsou ve vyjmenovaných zemích na dobré úrovni. Mnoho lidí v té době věnovalo tomuto procesu zvláštní pozornost, někteří svůj zájem dokonce materializovali tím, že „medical fellowship“ ze svých společenských a soukromých zdrojů financovali.

Lékař-expert versus lékař-průvodce

Byrokratizace socialistického zdravotnictví vedla k odosobnění vztahů ve zdravotnických zařízeních: lékařů a pacientů, zdravotnického personálu a lékařů, často i zdravotnických pracovníků mezi sebou vzájemně a dokonce i vztahu pacient – lékař. Nebylo času ani chuti na formování týmu a kultivaci týmové spolupráce. Zhruba až do poloviny dvacátého století to jaksi nebylo téma.  Avšak v době, kdy se ke slovu dostávala lidská práva, náležející každé lidské bytosti bez rozdílu, se vztahy odborníků a nemocných začaly dostávat do konfliktu. Bylo možné rozlišit, zda lékař vystupuje vůči pacientovi jako expert, nebo jako průvodce. Těch druhých bylo žalostně málo: až příliš často byl pacient přijímán lékařem jako ten, kdo má diagnózu a vyžaduje léčení, nikoliv jako osobnost nalézající se v obtížné, mnohdy život ohrožující situaci. Neosobní vztahy nemohly navodit ani psychickou podporu ze strany lékaře, ani důvěru ze strany nemocného.

Lékařská etika jako obor

To vše se mělo změnit.  Na lékařských fakultách se objevila lékařská etika jako obor, k jistému narovnání vztahů mezi lékaři a pacienty došlo i v důsledku komercionalizace zdravotnictví. Velký pokrok nastal v oblasti podpory umírajících. Etika je v této souvislosti zejména rozpravou o tom, co je v dané situaci dobré. Lékař uvažující eticky a respektující osobnost svého pacienta se nedopouští chyb z nedbalosti, které pacienta poškozují, ale ani takových, které poškozují jeho představy o životě a smrti, jeho vnitřní obraz nemoci. Všichni známe nespočet takových případů. Dokonce i lékaři většinou změní své chování vůči nemocným na základě vlastních zážitků – totiž stanou-li se sami pacienty.

VDV na straně nemocných a jejich lidských práv.

Na začátku devadesátých let hledal George Soros v postkomunistických zemích slabá místa, která by si zasloužila více pozornosti, změnu smýšlení o slabých a sociálně vyloučených, včetně dodržování lidských práv. Na ty zacílil značné finanční prostředky. A tak se do České republiky dostalo i školení lékařů, které od Nadace otevřené společnosti (Open Society Fund) v roce 2000 převzal Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. Salzburské lékařské semináře se zaměřují na celou škálu medicínských odborností, nezanedbávají však ani otázky etické, právní a legislativní. Dnes jako před dvaceti lety stojí VDV na straně nemocných a jejich lidských práv.

MUDr. Milena Černá
výkonná ředitelka VDV

Reklamy

Zdravá společnost – kvalitní společnost

Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové se na počátku své existence rozhodl pomáhat lidem se zdravotním nebo sociálním handicapem, aby se mohli co nejlépe začlenit do společnosti. Nacházet a vyplňovat bílá místa ve zdravotnictví, sociální politice, vzdělávání a v oblasti podpory a ochrany lidských práv se vcelku daří i v současné době. Již v roce 1990 přemýšlela paní Olga o všem, co je potřeba změnit ve zdravotnictví. Znamená to nejen dodat dokonalejší diagnostické přístroje, ale zejména napravit pokřivené vztahy mezi lékaři a nemocnými, mezi zdravotnickými pracovníky navzájem, a učinit zdravotnická zařízení lidštějšími.

Byl to česko-kanadský průmyslník Karel Velan, který jí zakrátko nabídl velkorysý projekt lékařských stáží na prestižních lékařských fakultách Kanady a Spojených států. Kromě pana Velana se podpory tohoto projektu ujaly některé firmy i jednotlivci, a tak celých 10 let jezdili mladí lékaři na dva měsíce na stáž do Ameriky s posláním nabýt nejen odborných vědomostí, ale též organizačních dovedností a „umění doprovázet“. I později, jakmile se vyskytla firma, která se rozhodla darovat lékařské přístroje zdravotnickému zařízení, nadace vždy trvala na tom, že darování techniky bude spojeno s odpovídajícím vzděláváním lékařů. Po dvaceti letech jsou zdravotnická zařízení vesměs vybavena špičkovou technikou, lékaři jsou vůči pacientům otevřenější, jen organizace celoživotního vzdělávání na mnoha místech stále selhává. S radostí jsme proto v roce 2001 převzali od Open Society Fond (OSF) vzdělávací projekt Salzburských lékařských seminářů pro mladé lékaře. Rok od roku je o odborné semináře větší zájem, nově se ustavil Open Medical Club.

Lidé si svého zdraví cení nejvíce ze všeho na světě. Obdivují mladé, krásné, inteligentní a veselé lidi. Přinejmenším do té doby, než někdo z nich nebo jejich blízkých onemocní. Je potřeba velkého odhodlání, stálosti, empatie a stálého doplňování vědomostí, aby byl lékař připraven řešit problémy nemocných tak, aby se necítili jako občané druhé kategorie jenom proto, že nejsou mladí, zdraví a krásní. Tady se mísí otázky medicinské, sociální i psychologické.
To byl důvod, proč jsme s Výborem dobré vůle začali organizovat následné semináře, které vedou lékaři-absolventi se zaměřením na určité téma. K nim pozveme nejenom lékaře daného oboru, ale také pracovníky sociálních a zdravotně sociálních občanských sdružení, charit a diakonií, kteří s lidmi, kteří trpí vážnými nemocemi či zdravotním postižením, systematicky pracují. Novinky z oboru každý ocení. Podobný projekt není realizován nikde jinde v postkomunistických státech, které jsou do programu Salzburských seminářů zapojeny. Jsme rádi, že jsme mohli přispět alespoň malým dílem k humanizaci českého zdravotnictví i zdravotně sociálních služeb.

MUDr. Milena Černá
Ředitelka Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové