Category Archives: zeptali jsme se…

Zeptali jsme se Prof. MUDr. Ladislava Hosáka a MUDr. Vladimíra Marka….

absolventů Salzburských lékařských seminářů Psychiatry a Medical Quality/Safety a lektorů na semináři Trendy ve zvyšování kvality péče a bezpečí pacientů v ČR a Evropě:

Co Vás přivedlo k zájmu o problematiku kvality péče a bezpečí pacientů?
Ladislav Hosák: Osobní kontakt Výborem dobré vůle Olgy Havlové.
Vladimír Marek: Vnímání nekvality při poskytování péče ve zdravotním systému.

Co považujete za hlavní indikátory, dle kterých lze posoudit a měřit kvalitu péče poskytovanou pacientům?
LH: Subjektivní spokojenost nemocných, z objektivních parametrů mortalita a kvalita života pacientů.
VM: Procento závažných nežádoucích příhod.

Věnuje se podle Vás v českém systému poskytování zdravotní péče této otázce dostatek pozornosti?
LH: Zasluhovalo by to více pozornosti.
VM:  Nedokážu posoudit.

Je odborná veřejnost otevřená „kvalitativním“ změnám v poskytování péče a registrujete pozitivní trend v kvalitě poskytované péče v českém zdravotnictví?
LH: Nyní ne, je ekonomická krize, zdravotní péče se zhoršuje.
VM: Jsou náznaky zlepšení.

Liší se přístup v oblasti kvality péče a bezpečí pacientů v státních a privátních zařízeních?
LH: Pokud vím, v privátních zařízeních je to horší, jde jim jen o peníze.
VM: Nedokážu posoudit.

Jaké jsou benefity plynoucí z opatření v zájmu zvyšování kvality a bezpečí péče pro lékaře a pacienty?
LH: Více zdraví pro naše pacienty, lepší pocit zdravotnického personálu.
VM: Zefektivnění systému, zlepšení úmrtnosti.

Mluvíme-li o trendech v oblasti Medical Quality/Safety  a inspiraci z jiných států v Evropě resp. z USA, často je zdůrazněn model „Patient centred care“ a potřeba většího propojení zdravotní a sociální péče v těch případech, které to vyžadují (prevence, fyzické handicapy, duševní onemocnění, nízkopříjmové skupiny atd.).  Jak vidíte aktuální stav a další možnosti efektivní implementace tohoto trendu v ČR?
LH: Toto je v ČR velmi zanedbané. Zdravotní a sociální péče by měla být propojena, zejména v oboru psychiatrie.
VM: Implementace je zcela nedostatečná, nejsou jasná pravidla.

Jaké povolání byste si vybral v paralelním životě?
LH: Právník.
VM: Učitel v MŠ

Děkuji Vám za odpovědi!

Prof. MUDr. Ladislava Hosáka a MUDr. Vladimíra Marka se ptala: Eva Kocnárová, Open Medical Club ČR

Reklamy

Zeptali jsme se MUDr. Martina Černého…

absolventa Salzburského lékařského semináře Psychiatry a v současné době vedoucího lékaře Denního stacionáře pro dospělé Karlov, na aktuální situaci v oblasti péče o lidi s duševním onemocněním a na možnosti dalšího zlepšování této péče. Na naše otázky odpověděl stejně ochotně jako na řadu dotazů v průběhu semináře Trendy v péči o lidi s duševním onemocněním, na kterém byl jedním z prezentujících odborníků.

Je podle Vás vhodné a v současných podmínkách možné prosazovat větší inkluzi osob s duševním onemocněním do širší společnosti? 
Je to rozhodně vhodné a potřebné (podle nedávno publikované studie cca jedna třetina populace EU trpí  duševním onemocněním).

Existují případy, kdy je nevyhnutné nařídit pacientovi nedobrovolnou léčbu a zbavit ho právní způsobilosti rozhodovat o poskytnuté lékařské péči?  Za jakých okolností a jak často se to stává?
Ano, existují případy, kdy je nutné nařídit nedobrovolnou léčbu, podmínky jsou stanoveny zákonem. V Praze bylo v roce 2003 v psychiatrických zařízeních nedobrovolně hospitalizováno 5% pacientů.  (http://www.pcp.lf3.cuni.cz/vedaavyzkum/postery/0806/stopkova0806.pdf)

Co považujete za hlavní přínos probíhající transformace péče o lidi s duševním onemocněním?
Především reflexi dosavadní péče, hledání dalších možností, v neposlední řadě naději pro nové možnosti a zlepšení jak pro příjemce, tak poskytovatele péče. Také je patrné, že více informací (týkajících se psychiatrie) proniká k širší veřejnosti.

Zaznamenal jste v průběhu své praxe významné změny v statistikách pacientů, v diagnózách a v lékařském přístupu k pacientům a léčbě?
Ano. Svého času jsem se s kolegy zabýval změnami v profilu diagnóz u pacientů hospitalizovaných v Psychiatrické léčebně Bohnice v průběhu let 1995-2005, naše analýza ukázala statisticky významný pokles podílu hospitalizovaných pacientů se schizofrenním onemocněním. Co se týče přístupu a léčby, tak zde dochází k častým změnám, jednak vlivem legislativních změn, mediálních kauz, ale i procesem akreditace zdravotnických pracovišť ,vývojem počítačové technologie,  mění se nabídka léků – na počátku mé kariéry se objevovaly nové léky (zejména atypická antipsychotika), v posledních letech jsme svědky  toho, že se léky (zřejmě z ekonomických důvodů) přestávají vyrábět. A stále významněji než jindy hrají roli ekonomické faktory.

Jaké povolání byste si vybral v paralelním životě?
Záleží na tom, v čem a jak moc paralelní svět by to byl.

Děkuji za odpovědi!

MUD. Martina Černého se ptala: Eva Kocnárová, Open Medical Club ČR

Zeptali jsme se Dr. Michaela W. O’Della…

…profesora na Klinice Rehabilitačního Lékařství na Weill Cornell Medical College a pomocného profesora na Klinice Rehabilitačního Lékařství na Columbia University, který je pravidelným lektorem Salzburského lékařského semináře Rehabilitation Medicine, na jeho profesní začátky, cíle i dosavadní pracovní zkušenosti. Po úspěšném semináři na Klinice rehabilitačního lékařství 1.LF UK dne 8. dubna 2013 se nám svěřil, že kdyby nebyl skvělým lékařem, byl by hudebníkem….

What were your steps towards Rehabilitation Medicine? Ironically, I intially explored rehabilitation medicine as a senior in medical school becuase I didnt seem to like any of my other clinical rotations! As it turns out – it is the ideal specialty for my personality. What I like about it the most are the opportunities to develop longterm relationships with my patients and the chance to work in a team setting with our therapists and nursing colleagues.

What are your upcoming goals in rehabilitation practice and research? We have recently completed the national multicenter FASTEST clinical trial looking at functional electrical stimulation versus an ankle foot orthosis for the management of drop foot after stroke. The  study leadership has published 2 papers and is about to submit a third. This is an enormous database and I think there are several more really interesting question to be answered from it – especially related to the behavior of some of the functional assessment instruments over time. Measuring change is a  grossly neglected aspect of scale psychmetrics and the FASTEST dataset may hold several insights in this area. At Weill Cornell Medical Center, we are also continue to work closely with Joan Toglia, Ph.D. in refining our stroke rehabilitation database. We are including the AM-PAC at dischange and 6 and 12 post discharge giving us the opportunity to become more familiar with the next generation of functional assessment instruments.

Which professional experience had an important impact on your further motivation and the line of your work? In retrospect, my time at University of Pennsylavania Medical Center completing  my training  in physical medicine and rehabilitation was extremely important on two fronts. First was changing the focus of my interest from musculoskeletal and sport medicine to neurological rehabilitation. During my training I came to the realization that the population of patients with neurological disease and injury are tremendously underserved. These patients tend to have very complicated and long-term problems and need physicians with a background in the managing the musculoskeletal, physical, neurologic, psychological and behavioral sequelae of their condition. PMR is the perfect training to handel those issues. The second important decision while in Philadelphia was to complete a fellowship in brain injury and trauma rehabilitation. It was during that year where I truely began to understand the importance and impact of the rehabilitation team working closely with neurosurgery, trauma surgery, orthopedics and neurology to maximize functional outcomes after major trauma. It also set the stage for my career in acadmic medicine – patient care, teaching and research.

What do you consider as the most important for an everyday lifestyle to prevent common rehabilitation problems? Regular exercise and weight control is extremely important in the prevention of hip and knee joint degeneration. The single most health positive thing that any human being can do is to stop smoking!

Can you detect any significant changes in patient statistics, in types of difficulties and medical approach from beginning of your career till present time? In inpatient rehabilitation, there have been tremendous changes. We are caring for patient with significantly more medical problems than we did 25 years ago. Moreover, the time in hospital is a fraction of what is was – months in the late 80s and weeks (at most) now. Rehabilitation Medicine as a whole has seen a complete shift from inpatient neurological to outpatient musculskeltal disorders as its primary focus. The addition of pain management is an important aspect of the field now. I am convinced that the functional and musculoskeletal training provide in rehabilitation medicine makes an absolutely ideal background to treat joint, back and neck pain.

From a holistic perspective some deseases have to be treated in the context of many factors and as such one of the most important mentioned is the mental condition of the patient. In your opinion is this perspective aplicable in rehabilitation medicine? Could „the strong will“ take important part in the treatment of your patients?   I have seen this principle in action hundreds of times during my career – two patient with identicle impairments, one motivated and engaged and the other not. The former will always have a better outcome. One of the unique aspects of rehabilitation – compared to most other medical and surgical specialties – is the essential component of participation. Rehab is something we do with patients, not to patients. If depression or anxiety are preventing someone from engaging with the therapists it needs to be treated; if pain is a limitation in doing the exercises it need to be treated, if medical issues are preventing a patient from full participation those issues need to be managed.

You have been a lecturer of the Salzburg Medical seminar „Rehabilitation Medicine“ for several years. Seminar´s fellows appreciate the most the possibility to expand their experience and to share knowledge. What this experience brings to you? I guarantee you that every faculty who travels to Salzburg received more from the experience that they give – its just a tremendous week. Its always enlightening to see how rehabilitation medicine is practiced in other countries. Different techniques, different health care delivery systems, different systems of training all have great influence of the final care provided. There are any number of lessons that the American faculty take away from the experience.

What would be your profession in your parallel life?                       Without a doubt, a musician. No wonder I love Salzburg so much!

Fotogalerii ze semináře si můžete prohlédnout tady>>
Prezentaci Dr. O´Della Standardized Assessment of Function in Acquired Brain Injury: Brief Discussion najdete tady>>
 

ODell

Dr. Michael W. O’Dell
je profesorem na Klinice Rehabilitačního Lékařství na Weill Cornell Medical College a pomocným profesorem na Klinice Rehabilitačního Lékařství na Columbia University. Je členem American Academy of Physical Medicine and Rehabilitation (AAPMR), Association of Academic Physiatrists (AAP)
a International Brain Injury Association. Je editorem odborného časopisu Journal of Head Trauma Rehabilitation, ko-editorem
publikace Cancer Rehabilitation: Principles and Practice (Demos, 2009) a je ve vědecké radě nadace Board of the Brain Trauma Foundation. Dr. Michael W. O’Dell vydal více než 100 vědeckých článků, publikací, příspěvků v odborných sbornících a prezentací v oblasti rehabilitační medicíny. Dr. O’Dell je mezinárodně uznávaným vědeckým i praktickým expertem v oblasti neurorehabilitace pacientů s roztroušenou sklerózou, po cévní mozkové příhodě a s nádorovým onemocněním CNS. Se svým týmem usiluje o minimalizaci následků neurologických úrazů a maximální obnovení funkcí organizmu po těchto úrazech a onemocněních. Hlavní oblasti vědeckého bádání Dr. O’Della jsou: Comparative functional assessment and outcome in acquired brain injury, psychometric properties of health assessment scales, application of technology in stroke rehabilitation (FES, robotics, botulinum toxins)

Rozhovor vedla: Eva Kocnárová, Open Medical Club ČR

Zeptali jsme se…

…na pozitiva a negativa porodů v domácím prostředí a porodů ve dravotnickém zařízení.

V poslední době se v médiích věnovalo více pozornosti tématu domácích, resp. přirozených porodů. I když je zde ve výběru místa a způsobu porodu možnost volby, alternativy „doma“ a „v nemocnici“ bývají většinou prezentované               v značně černě-bílém vyznění, což může vést u nastávajících maminek                    k pochybnostem při volbě jedné či druhé možnosti. O širší zhodnocení pozitiv          a negativ porodů v domácím prostředí a porodů ve zdravotnickém zařízení jsme požádali také absolventy Salzburských lékařských seminářů.

Odpovědi
MUDr. Petry Filové (1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce)
MUDr. Šárky Bínové (Psychiatrická léčebna Bohnice)
MUDr. Táni Glosové (Oblastní nemocnice Příbram, a.s.)
MUDr. Tomáše Faita, Ph.D. (1. LF UK a VFN v Praze)
MUDr. Václava Kozáka (Nemocnice Brandýs nad Labem)

si můžete přečíst v přiloženém článku >>
Pozitiva a negativa porodů v domácím prostředí a porodů v zdravotnickém zařízení

Článek připravila RNDr. Martina Hrušková, Ph.D.